Bloudím....už navždy
21. 3. 2008
Bloudím chodbami beze zmínky života,
tma halí mě do svého objetí.
Jen ticho mé kroky počítá
a stále hlouběji svírá mě prokletí...
Smutek upadá,převládá ten pocit viny,
ta beznaděj a sebelítost snad?
Kůže má je probodávaná trny...
A já pociťuji ten mrazivý chlad..
Bloudím,nikde však nenacházím konce,
v bludišti svých hříchů uvězněna navždy.
Vše cituje mé krvácející srdce,
verše mě ničící,verše plné pravdy...
Lenka...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář